Úvod

Srdečně Vás vítám na mém blogu, kde s Vámi budu sdílet svou vlněnou pouť - vlastní tvorbu, myšlenky, základní tipy a rady a mnoho dalšího.

Bylo mi sedm let, když si maminka koupila kolovrátek a celé naší rodině se změnil život. Z poněkud netradičního koníčku se stala práce na více než plný úvazek. Běh událostí, o kterém Vám třeba někdy povím podrobněji, vyústil ve spolupráci s novozélandskou společností Ashford a z mámy se stal prodejce jejich zboží pro Českou republiku a Slovensko.
Nebudu Vám lhát - upřímně si nepamatuji, v jakém věku jsem se tu kterou techniku naučila. Vím, že jsem začínala s tkaním, tedy, jako dítě jsem jen provlíkala útek předem připravenou osnovou. Následovalo předení a teprve po něm pletení. Plstění a háčkování přišlo časem, v konkurenci předchozích řemesel u mě ale úplně nezabodovala ani jedna z těchto technik. O to víc je alespoň obdivuji u těch zručnějších z nás :-) Co však zabodovalo na plné čáře, a v pomyslném žebříčku oblíbených činností se dostalo na krásné druhé místo hned za předení, je barvení vlny a dalších přírodních vláken. Miluji tu alchymii, hru s barvami, jejich kombinacemi. To čekání, jestli výsledek bude odpovídat představám.
K ručnímu zpracování vlny jsem si vytvořila velmi silné pouto a následování šlépějí mých rodičů bylo jen logickým vyústěním mé životní cesty. Momentálně pracujeme s mámou společně, i když kurzy předení a tkaní vedu už jenom já :-)
Teď možná přemýšlíte, proč má tenhle blog vlastní adresu, místo, aby byl, pravděpodobně logicky, umístěn na naše firemní stránky. Důvod je prostý. Přes všechny tipy, rady, odbornější informace a doporučení, která si tu časem budete moci přečíst, jde primárně o mou vlastní tvorbu a myšlenky.
Ručnímu zpracování vlny se věnuji přes 15 let. Odvažuji se tvrdit, že na profesionální úrovni. Ale přistupuji k těmto překrásným řemeslům s úctou a pokorou, kterou bezesporu zasluhují. Neustále se vzdělávám, objevuji a zjišťuji, pídím se po informacích a nespokojím se s málem. A čím víc toho vím, tím víc jsem si vědoma toho, jak málo to vlastně je. Ale mám na to celý život :-) Připojte se ke mně na této krásné pouti, pojďte se mnou odvíjet Příběh vlny.
Ráda bych tento příspěvek zakončila loňským (ovšem rozhodně stále aktuálním) mottem FOKu z úst šéfdirigenta Pietari Inkinena, jehož slova mi velmi často zní v hlavě: "Stále je co objevovat!"

Daniela